Pár Basniček o Lásce
Láska má
Jsi světlo mého života,
jsi květ,co každé ráno rozkvétá.
Jsi hvězdou co v noci září jen,
nejsi již touhou,jsi splněným snem.
Jsi ranní kapkou rosy,
jsi deštěm co smáčí mi vlasy.
Jsi šípem co do srdce se zabodne,
jsi sluncem,co každé ráno vysvitne.
Jsi jedinou květinou,
jsi dnem i vteřinou.
Jsi tou kterou miluji,
jsi vločkou co na nebe maluji.
Jsi ta jediná,
co miluje a je tak nádherná.
Co je tak krásná,co je má,
ta noc tak jasná,dvě srdce zamilovaná...
Stýská se mi...
Často na tebe myslím,protože ty mi chybíš,
často o tobě sním,častěji než ty si myslíš.
Sním o tom jak jsem s tebou,
sedím vedle tebe a dívám se na tvou duši jemnou.
Až když ty mi chybíš a já nevidím tě,
postupně zjistíš,že ty jsi mé štěstí na světě.
Zjišťuji jak moc mám tě rád jak moc tě miluji,
už se mi chce spát a já ležím sám na polštáři.
Tvá přítomnost mi chybí,bez tebe zastaví se čas,
mé srdce láskou trpí,chci tě vidět zas.
Nikde nehřeje mě tvá ruka,
poznávám jak silná je láska.
Myslím na tebe každou noc a každý den,
do tebe zamilovaný jsem moc a o tobě sním jen.
Myslím jen na to jak uvidím tě zas,chytnu tě za ruku,
pro mě zastaví se čas a já vyznám ti lásku.
Láska je kapka vody...
Voda,hluboká a černá,
láska veliká,ale smutná.
Voda je klidná,někdy i divoká,
Láska,je krásná,občas i zatracená.
Láska je totiž jak kapka vody,
křehká a někdy zas pevnější než všechny skály.
Pevnější než diamant,než kdejaký kámen,
někdy stačí malá lež a zničíš jí i malým vánkem.
Je pevná,ale zároveň i křehká,
chvíli barevná,chvíli šedivá.
Často zdá se ti krutá,
jindy zas milá a nádherná.
Ty sice snažíš se jí najít jako vodu v poušti,
jindy se zas snažíš,zapomenout na lásku co měla jsi v srdci.
Láska je pocit nádherný,když máš jí komu dát,
Když s tebou je tvůj jediný,co má tě rád.
Zradil tě
Sedíš v koutě tmavém,sama bez lásky,
pláčeš na světě zlém,kde je tolik zrady.
Žiješ na světě,kde nikdo nemiloval tě,
sama ve městě,on opustil tě.
Zradil tě,teď miluje jinou,
pomalu stékají ti slzy po těle,chceš ho ještě někdy obejmout.
Miluješ ho,přesto že on tě zradil,
miluješ ho,chceš aby se vrátil.
Pláčeš a vzpomínáš,na krásné chvíle,
dřív svět byl váš,teď bolí tě srdce.
Bolí,ale bolest utiší jen čas,
bolí,ale ty přesto s ním chceš být zas.
Cítíš se tak sama,zrazená,
nikdy nechceš poznat slovo láska i přesto že někdy je nádherná.
Jindy je zas zmije,plná jedu,
doufáš že nikdy už nepřijde,ty totiž nechceš zase poznat tak krutou lásku.
Slzy tvé...
Na mé tělo dopadají slzy tvé,
na mé tělo dopadají slzy,co jsou ledové.
Pláčeš nade mnou a já spím,
slzy co na zem dopadnou a já je nechytím.
Klečíš nade mnou,držíš mne za ruku,
já chtěl bych tě obejmout,ale nemohu.
Klečíš a objímáš mé tělo bezvládné,
klečíš a vzpomínáš,na chvíle bez konce.
Prosíš mě,abych neodcházel,
prosíš mě,abych dál rád tě měl.
Prosíš,ale já tě neslyším,
za ruku mě držíš,ale já pomalu odcházím.
Umírám ti v náručích,ty říkáš:Mám tě ráda,
nikdy neuslyšíš už můj smích,odcházím já i naše láska.
Odcházím s ní,beru ji sebou,
tobě zbyly jen vzpomínky,na lásky a na chvíle kdy byl jsem s tebou.
Slzy tvé 2
Vrať se,prosím a buď se mnou,
miluji tě,tys mou jedinou láskou.
Jsi vším co pro mě znamenal svět,
jsi vším a proto vrať se zpět.
Když usínám,dívám se na hvězdy,
na tebe vzpomínám a doufám,že tam někde jsi ty.
A díváš se na mě dolů,
při tom jen tiše posloucháš,šumění větru v korunách stromů.
Vzpomínky pomalu tě drtí,chceš se za mnou rozběhnout,
já byl tvé jediné štěstí,na které nelze zapomenout.
Na které myslíš dnem i nocí
a jen slzy ledové se ti řinou z očí.
Nejraději,skočila bys do hluboké vody,
nejraději bys zastavila nekonečný smutek a všechny ty slzy.
Všechny slzy,co jen pro mne jsou,
skončily by ty nešťastné chvilky,co poznamenané jsou nešťastnou láskou.
Klíček od srdce
Miluji tě a chci tě objímat,
miluji tě a chci dál tě milovat.
Být s tebou dál,
snít,když vítr vál.
Psát ti verše,psát ti slůvka nádherná,
podívám se do duše,odkud budu psát ty slovíčka.
O tom jak miluji tě,
o tom jak obejmu tě.
Jak tě obejmu a dám ti polibek,
v srdci mém tě zajmu,zahodím klíč od dvířek.
Budeš v srdci mém navždy,
ty jsi,krásnější než hvězdy.
Jsi nejkrásnější na světě,
tvé srdce však ví,že já miluji tě.
A ty jsi tou,hvězdičkou,
Ve světle lampy
Vločka bílá,co na zem pomalu padá,
noc co je tak tmavá a tys byla sama.
Slza se ti po tváři valí,
skončily časy,kdy jste se milovali.
Ve tmě stojíš,opuštěná,
slzy roníš,nikým nemilovaná.
Jen pár vloček je tu s tebou,
jen pár vzpomínek,na lásku tvou.
Vzpomínáš a stýská se ti,
na jeho sladká slova nezapomínáš,stále je v tvém srdci.
Byl jen tvůj jediný,
byl jen tvůj milovaný.
Stojíš ve světle lampy,díváš se na chladné vločky,
srdce máš plné lásky,po tváři valí se ti slzy.
Chceš být zase s ním,chceš ho zase milovat,
chceš být zase tím,koho on měl rád.
Myslím na lásku
Je mi smutno,to je tím,
že jsem lásku nezažil.
Skrývá se mi víc a víc,
nemohu usnout dívám se na měsíc.
Myslím na ní,je tak krásná,
hvězdy na obloze září a noc je vlahá.
Je vlahá a já dál si sním,
láska dál je pro mne skrytá,snad tě někdy políbím.
Stýská se mi po ní,je pro mne sic neznámou,
slzy se mi z očí valí,když oči mé ji nezahlédnou.
Hledám víc a víc,
jen ona a její smích.
Když jsem sám pláču,je mi zima,
jsem sám a nikdo mne nezahřívá.
Nikdo není mi nablízku,
je mi smutno myslím na lásku.
Čekání
Dopadlo světlo na zem,
tvé srdce vědělo,že jsi můj sen.
Že jsi má láska,můj život,
od tebe dělí mne dálka,ale já nepřestanu tě milovat.
Nepřestanu tě mít ráda každičký den,
a jenom na tebe tiše čekám za oknem.
Vyhlížím tě,těším se na tebe,
pozoruji kapky co dál a dál padají a já doufám že snad přinesou mi tě.
Nechci již dál jen čekat a myslet,
já chci abychom byli spolu a patřil nám celičký svět.
Obejmout tě a dát ti polibek,
já miluji tě,lásku všichni nám musí závidět.
Zatím ale čekám od rána do noci,
každičký den se dívám,zda jdeš po ulici.
Snad již přijdeš snad se již dočkám,
vždy ty mne miluješ a já dál na tebe čekám...
plplpl
(Jakub, 18. 2. 2008 16:48)